Otevřenost-tichost-nehybnost
Tuto zkratku budu občas používat abych nemusel pořád dlouze vypisovat,
že k úspěšnému absolvování této cesty je bezpodmínečně nutná:
absolutní otevřenost vůči Bohu + naprostá tichost a nehybnost našeho ega, abychom nenarušovali dokonalé působení Boha v našem životě.
Vševědoucí Bůh ví, jestli O-TI-N prožíváme poctivě a udělá všechno pro to, aby naše Cesta ke splynutí v JEDNO byla co nejkratší.
Mám za to, že O-TI-N je nejvyšší osobní duchovní aktivita, která je zároveň modlitbou, díkuvzdáním, oslavou, obětováním, chválou, prosbou...
Ono se lehko řekne O-TI-N, ale jak na to?
Jak umlčet a znehybnit naše ego:
do úst mu vložíme roubík, omotáme kolem hlavy několikrát pásku, spoutáme ruce a nohy řetězem, zamkneme na bytelný zámek, zatížíme metrákovým závažím a spustíme do Mariánského příkopu v Tichém oceánu, který je hluboký 11 kilometrů.
Nyní se pomalu učíme vnímat svět bez svého ega, které je ponořeno kilometry hluboko, absolutně mimo náš dosah, odkud ho už nikdo nikdy nevyzvedne.
Tak se od něj mentálně odpoutáme.
Jak na otevřenost:
především si musíme uvědomit, že Bůh je pro naše smysly nic, prázdno, a to musíme přijmout za své, skamarádit se s ním, nevidět v něm něco děsivého, odrazujícího.
Nic je nekonečné, nezměřitelné a když necítíme, nevidíme, nevíme, netoužíme, tak máme strach, že nás Bůh opustil, ale právě tehdy je s námi úplně a s radostí nám dává to, co jen dokážeme přijmout.
Veškerá zjevení popsaná v Bibli, zaznamenaná v dějinách i v přítomnosti, naše osobní duchovní prožitky, to všechno jsou pouze pranepatrné úkazy, ne Bůh takový, jaký je.
-
Meditace otevřenosti:
Zavřu oči, pohledem-nepohledem vnímám absolutní prázdno a s ním zároveň i Boha. Nyní má do mého života otevřený přístup a může konat svou vůli.
Prázdno je pro nás něco nového, takže se zpočátku dokážeme soustředit jen vteřiny, minuty, neboť naše mysl je neklidná a neustále se něčím zabývá, ale nesmíme se nechat odradit a v otevřenosti vytrvat.
Nežádoucích myšlenek se zbavíme tak, že si je představíme jako otravné mouchy, které vytrvale krouží kolem naší hlavy a my se před nimi celí ponoříme do vody.
Teď spočíváme pod hladinou v leže, v sedě, ve stoje, při chůzi a naše mysl je v neustálém vodním objetí.
Tak se od myšlenek mentálně odpoutáme.
Tuto meditaci můžeme žít kdykoli, ale nejvhodnější je samota a klidné prostředí.
Žít O-TI-N není vůbec snadné, ale vystudovat VŠ je snadnější?
Ne
K putování na Cestě nejsou zapotřebí roky náročného studia, hodně zkoušek, peněz a samozřejmě i přiměřené IQ.
Úplně stačí důvěra, poctivost, trpělivost + každodenní meditace, které jsou naprosto přirozené a člověka zatěžují pouze minimálně.
A srovnání?
Proti SJEDNOCENÍ s BOHEM je cokoli na tomto světě naprosté nic.