Fáze 1.
BŮH = VŠECHNO
člověk = nic
Fáze 2.
BŮH = NIC
člověk = nic
Fáze 3.
Zde už není BŮH
není člověk
nejsou myšlenky
není meditace
Není NIC ani nic
Naše stvořená podstata zaniká a s ní i veškeré tělesnosti, duševní schopnosti, paměť, myšlenky, náboženská příslušnost, duchovní dary…
Zůstává pouze naše nestvořená, nesmrtelná „duchová duše“ vdechnutá BOHEM.
Když „meditujeme“ fázi 3. můžeme se vracet do svého života a normálně existovat, ale třeba hned první vteřinu se může stát…
Je to cesta pouští, kde si člověk nepřipouští žádné pochybnosti (ty se vynořují neustále, ale nemusíme s nimi bojovat, stačí si jich nevšímat a ony bez živné půdy našeho zájmu záhy vymizí), únavu, nepřipouští světská potěšení, peníze, temnotu, prázdnotu, bolest, přemlouvání… neexistuje nic, co by člověka mohlo zastavit, nebo zpomalit.
-
Může nám připadat naprosto nepřijatelné, že bychom „zavrhli“ sami sebe tím, že se budeme mít za nic.
Ale v pravdě tím, že nelpěním na svém egu vplyneme naprosto přirozeně do VŠECHNO svou pravou duchovní podstatu najdeme.
A to je veliká úleva.
-
Meditujeme PRÁZDNO, protože BŮH je pro lidské smysly neviditelný, nepoznatelný, nepochopitelný.
A pokud jdeme ještě dál:
Už není naše „já“, není meditace, ani žádná naše představa BOHA, je jen naprostá nicota.
Není ani nic
jen nepojmenovatelné…
-
Teď už nevnímám BOHA jako VŠECHNO, ani jako SVĚTLO, ani jinak… neboť už ho nemám čím vnímat, protože nejsem (jsem „nic“).
-
Nejzajímavější je, že ačkoli tento způsob duchovního života vypadá dosti náročně, složitě a nedosažitelně, tak je až neskutečně jednoduchý a naprosto přirozený.
Chce to ovšem poněkud změnit po staletí zažité stereotypy duchovního života (nikoli úplné popření a zrušení).
-
Je to přechodný stav, kdy se z mého stvořeného bytí pomalu stává nic.
V ten okamžik má duchovní podstata – duše vdechnutá BOHEM – však zůstává samozřejmě zachována a splývá s BOJEM v JEDNO.
-
Naše duchovní prázdno je ta nejvyšší plnost.
-
Teď už nejsou žádné pohledy do očí, žádné bublinky atd.
Nic necítím, nevidím, nevnímám, nechci, nic nemám, o nic neusiluji…
V tomto dokonalém oproštění ode všeho je naprosto všechno i to, co nedokážu myslet a vyslovit.
-
V 3 fázi meditace Nic se člověk vzdává všeho, co je, sama sebe i meditace samotné.