Zákon Ducha
1 A proto již není žádné odsouzení pro ty, kdo jsou v Kristu Ježíši.
2 Zákon Ducha života v Kristu Ježíši tě totiž osvobodil od zákona hříchu a smrti.
3 Co bylo pro Zákon kvůli slabosti těla nemožné, to vykonal Bůh: Poslal svého vlastního Syna, aby se vypořádal s hříchem v těle, jaké má hříšný člověk. Na tomto těle odsoudil hřích,
4 aby spravedlivý požadavek Zákona byl naplněn na nás, kdo nežijeme podle těla, ale podle Ducha.
2 Zákon Ducha života v Kristu Ježíši tě totiž osvobodil od zákona hříchu a smrti.
3 Co bylo pro Zákon kvůli slabosti těla nemožné, to vykonal Bůh: Poslal svého vlastního Syna, aby se vypořádal s hříchem v těle, jaké má hříšný člověk. Na tomto těle odsoudil hřích,
4 aby spravedlivý požadavek Zákona byl naplněn na nás, kdo nežijeme podle těla, ale podle Ducha.
5 Lidé těla myslí na věci těla, ale lidé Ducha na věci Ducha.
6 Tělesné smýšlení vede ke smrti, ale smýšlení Ducha k životu a pokoji.
7 Tělesné smýšlení je Bohu nepřátelské, neboť není a ani nemůže být poddáno Božímu zákonu.
8 Ti, kdo žijí v těle, se tedy Bohu líbit nemohou.
6 Tělesné smýšlení vede ke smrti, ale smýšlení Ducha k životu a pokoji.
7 Tělesné smýšlení je Bohu nepřátelské, neboť není a ani nemůže být poddáno Božímu zákonu.
8 Ti, kdo žijí v těle, se tedy Bohu líbit nemohou.
9 Přebývá-li však ve vás Boží Duch, pak nežijete v těle, ale v Duchu. Kdo nemá Kristova Ducha, ten není jeho.
10 Je-li Kristus ve vás, pak je sice tělo kvůli hříchu mrtvé, ale duch žije díky spravedlnosti.
11 Přebývá-li ve vás Duch Toho, který vzkřísil Ježíše z mrtvých, pak Ten, který vzkřísil z mrtvých Krista, obživí i vaše smrtelná těla svým Duchem, který ve vás přebývá.
10 Je-li Kristus ve vás, pak je sice tělo kvůli hříchu mrtvé, ale duch žije díky spravedlnosti.
11 Přebývá-li ve vás Duch Toho, který vzkřísil Ježíše z mrtvých, pak Ten, který vzkřísil z mrtvých Krista, obživí i vaše smrtelná těla svým Duchem, který ve vás přebývá.
12 Nuže, bratři, nejsme nikterak povinni žít podle těla.
13 Žijete-li podle těla, zemřete; umrtvujete-li skutky těla Duchem, budete žít.
14 Všichni, kdo se dají vést Božím Duchem, jsou totiž Božími syny.
15 Nepřijali jste přece ducha otroctví, abyste se znovu báli. Naopak, přijali jste Ducha synovství, v němž voláme Abba, Otče!
16 Sám Duch dosvědčuje našemu duchu, že jsme Boží děti.
17 A jsme-li jeho děti, pak jsme i dědicové, totiž dědicové Boží a spoludědicové Kristovi. Máme-li tedy podíl na jeho utrpení, budeme mít podíl i na jeho slávě.
13 Žijete-li podle těla, zemřete; umrtvujete-li skutky těla Duchem, budete žít.
14 Všichni, kdo se dají vést Božím Duchem, jsou totiž Božími syny.
15 Nepřijali jste přece ducha otroctví, abyste se znovu báli. Naopak, přijali jste Ducha synovství, v němž voláme Abba, Otče!
16 Sám Duch dosvědčuje našemu duchu, že jsme Boží děti.
17 A jsme-li jeho děti, pak jsme i dědicové, totiž dědicové Boží a spoludědicové Kristovi. Máme-li tedy podíl na jeho utrpení, budeme mít podíl i na jeho slávě.
Síla ve slabosti
1 Musím se chlubit, i když to není prospěšné. Přejdu tedy k viděním a zjevením od Pána:
2 Vím o člověku v Kristu, který byl před čtrnácti lety vytržen až do třetího nebe – nevím, zda v těle nebo mimo tělo, to ví Bůh.
3 A vím, že ten člověk – nevím, zda v těle nebo bez těla, to ví Bůh –
4 byl vytržen do ráje, kde slyšel nepopsatelné věci, které člověk ani nemůže vypovědět.
5 Tímto se tedy budu chlubit, ale sám sebou se chlubit nehodlám, jedině snad svými slabostmi.
6 I kdybych se chtěl pochlubit, nebyl bych pošetilý, řekl bych pravdu. Raději ale pomlčím, aby si někdo o mně nemyslel víc, než co u mě vidí nebo ode mě slyší.
2 Vím o člověku v Kristu, který byl před čtrnácti lety vytržen až do třetího nebe – nevím, zda v těle nebo mimo tělo, to ví Bůh.
3 A vím, že ten člověk – nevím, zda v těle nebo bez těla, to ví Bůh –
4 byl vytržen do ráje, kde slyšel nepopsatelné věci, které člověk ani nemůže vypovědět.
5 Tímto se tedy budu chlubit, ale sám sebou se chlubit nehodlám, jedině snad svými slabostmi.
6 I kdybych se chtěl pochlubit, nebyl bych pošetilý, řekl bych pravdu. Raději ale pomlčím, aby si někdo o mně nemyslel víc, než co u mě vidí nebo ode mě slyší.
7 Aby mi ta úžasná zjevení příliš nestoupla do hlavy, byl mi dán do těla osten, satanův posel, který mě sráží, abych si o sobě příliš nemyslel.
8 Třikrát jsem kvůli tomu prosil Pána, aby to ode mě odešlo,
9 ale řekl mi: „Moje milost ti stačí. Má moc se plně projeví uprostřed slabosti.“ Milerád se tedy budu chlubit svými slabostmi, aby na mně spočívala Kristova moc.
10 S radostí snáším slabosti, příkoří, strádání, pronásledování a úzkosti pro Krista – vždyť má síla je v mé slabosti!
8 Třikrát jsem kvůli tomu prosil Pána, aby to ode mě odešlo,
9 ale řekl mi: „Moje milost ti stačí. Má moc se plně projeví uprostřed slabosti.“ Milerád se tedy budu chlubit svými slabostmi, aby na mně spočívala Kristova moc.
10 S radostí snáším slabosti, příkoří, strádání, pronásledování a úzkosti pro Krista – vždyť má síla je v mé slabosti!
Jak chcete, aby se chovali k vám…
1 „Nesuďte, abyste nebyli souzeni.
2 Jakým soudem totiž soudíte, takovým budete souzeni, a jakou mírou měříte, takovou vám bude odměřeno.
3 Proč vidíš třísku v oku svého bratra, ale trámu ve vlastním oku si nevšímáš?
4 Jak můžeš říci svému bratru: ‚Nech mě, ať ti vytáhnu z oka třísku,‘ a přitom máš sám v oku trám!
5 Pokrytče, vytáhni nejdříve trám z vlastního oka, a tehdy prohlédneš, abys vytáhl třísku z oka svého bratra.
2 Jakým soudem totiž soudíte, takovým budete souzeni, a jakou mírou měříte, takovou vám bude odměřeno.
3 Proč vidíš třísku v oku svého bratra, ale trámu ve vlastním oku si nevšímáš?
4 Jak můžeš říci svému bratru: ‚Nech mě, ať ti vytáhnu z oka třísku,‘ a přitom máš sám v oku trám!
5 Pokrytče, vytáhni nejdříve trám z vlastního oka, a tehdy prohlédneš, abys vytáhl třísku z oka svého bratra.
6 Nedávejte svaté věci psům a neházejte své perly prasatům; jinak je zašlapou, otočí se a roztrhají vás.
7 Proste a bude vám dáno, hledejte a naleznete, tlučte a bude vám otevřeno.
8 Neboť každý, kdo prosí, dostává; kdo hledá, nalézá, a tomu, kdo tluče, bude otevřeno.
9 Kdo z vás je takový člověk, že podá svému synu kámen, když tě prosí o chléb?
10 Nebo když prosí o rybu, dáš mu snad hada?
11 Jestliže tedy vy, kteří jste zlí, umíte svým dětem dávat dobré dary, čím spíše váš Otec v nebesích dá dobré věci těm, kdo ho prosí?
8 Neboť každý, kdo prosí, dostává; kdo hledá, nalézá, a tomu, kdo tluče, bude otevřeno.
9 Kdo z vás je takový člověk, že podá svému synu kámen, když tě prosí o chléb?
10 Nebo když prosí o rybu, dáš mu snad hada?
11 Jestliže tedy vy, kteří jste zlí, umíte svým dětem dávat dobré dary, čím spíše váš Otec v nebesích dá dobré věci těm, kdo ho prosí?
12 Chovejte se k lidem přesně tak, jak chcete, aby se oni chovali k vám. Právě v tom spočívá Zákon i Proroci.“